Reklama
 
Blog | Radka Třeštíková

Trenýrky

a hromada prádla, to by každá žena zvládla. Ale já možná ne.

 

Byla skoro půlnoc. Pes už byl dávno v pyžamu, což v naší domácnosti znamená, že byl bez obojku, a já už byla taky dávno v pyžamu, což v naší domácnosti znamená, že jsem byla v pyžamu. Ospale jsem se ploužila z obýváku do ložnice, když tu mě on z ničeho nic obvinil z toho, že vůbec nežehlím. Že ani neperu. Ani nesuším!

 

Reklama

 „Ty vůbec nesušíš!“

„Cože?“

 

Místo vysvětlení jen prudce máchnul trenýrkama. Vzduch rozřízla tichá výčitka a vůně aviváže. Pes nastražil uši. Venku hřmělo. A jestli ne, tak v tuhle chvíli myslím mělo. Dávám si ruce v bok.

 

„Já mám svoje prádlo čistý,“ bráním se.

On znovu máchne trenýrkama.

Využívám jeho momentální neschopnosti včas argumentovat a v klidu ho poučím o tom, že vzhledem k množství špinavého prádla musí on prát častěji.

„Víc špiníš, víc pereš,“ usměju se.

Vzduch v pokoji rozvíří další trenýrky. Má jich na tom sušáku snad dvacet.

„To je přece logické,“ řeknu nakonec a odcházím spát.

Čtrvté trenýrky mi přistanou zezadu na hlavě.

 

Myslím, že se v té jeho trenýrkové řeči začínám dost dobře orientovat. Myslím, že si tím jako stěžuje na to, že toho dělám míň než on, což je samozřejmě hloupost, ale já nemůžu připustit, aby tuhle možnost on vůbec připustil. Takže se otáčím a jdu mu pomoct složit těch zbývajících šestnáct.

 

„No vidíš, jak ti to jde,“ řekne on od televize.

Naštvaně máchnu trenýrkama. Vzduch rozřízne tichá výčitka a vůně aviváže. Pes zaleze do pelechu. Venku prší. A jestli ne, tak teď se to myslím sluší.

„Žiješ s chlapem, tak musíš víc prát,“ usměje se.

Vzduch v pokoji rozvíří další trenýrky. Zbývá jich ještě jedenáct.

„To je přece logické,“ řekne on nakonec a odchází si do kuchyně dolít bílé víno.

Desáté trenýrky mu přistanou zezadu na hlavě.

 

Doufám, že se mu v té mojí trenýrkové řeči taky podaří trochu zorientovat. Doufám, že pochopí, že nebýt single rozhodně neznamená pro ženu dělat jednou tolik a pro muže nic. Pro jistotu ještě jednou mávnu trenýrkama. On se otáčí a se sklenicí vína se jde podívat, kolik mi toho ještě zbývá.

 

„Dal jsem prát ještě jednu pračku,“ připomene mi.

Prudce máchnu trenýrkama. On odloží skleničku na parapet a taky prudce máchne trenýrkama. Vzduch rozřezávají tiché vzájemné výčitky a vůně aviváže. Pes se v pelechu napřímí a naštvaně zaštěká. Myslím, že se v té naší trenýrkové řeči dost rychle zorientoval. Myslím, že nám chce sdělit, že jediný, kdo nemusí doma nic dělat, je on. My dva, ať se rozdělíme. Laskavě bez emocí. Venku se čerti žení. A jestli ne, tak tam žádný čert není.

 

A žení se on.

A já se vdávám.

Start dobrým zprávám!