Reklama
 
Blog | Radka Třeštíková

Sexy knihovna

Napsal mi do Sabathova divadla, že mě miluje. Načmáral k tomu tužkou srdce přes půl stránky, natáhnul si kalhoty a zakašlal „Měj se, kotě“.

 

Zůstal po něm jen ten vzkaz a trenýrky zakopnuté pod postel. Došly mi díky tomu dvě věci, že mě Philip Roth vlastně až tak nebaví, a že jsem tam dole asi jaktěživo nevytřela prach. Občas si na to všechno vzpomenu asi jako na špatnou divadelní hru, které zatleskáte radši už v polovině, protože si dost dobře dokážete představit, jak to asi skončí. O přestávce se zvednete a stavíte se v šatně pro kabáty. Není tam žádná fronta, jen vy dva s jedním lístkem a dvě strany, do kterých se rozejdete.

„Ještě není konec,“ upozorní vás paní s tak divnou trvalou na hlavě, že se s ní vůbec nechcete bavit.

Reklama

„Ale jo, je.“

Chlebíček obložený šunkovým salámem, vejcem a rukama se na moment zašprajcuje ve vratech z fialové rtěnky. Její pohoršený pohled vás doprovodí ven na tramvaj.

Nahoře nejsou žádné hvězdy.

Není po čem se toulat.

Šlápnete do něčeho, co vypadá a smrdí jako hovno. Zcela nelogicky zadoufáte, že by to třeba mohla být jen žvýkačka, přitom je vám jasné, že tohle by si do pusy nestrčil ani idiot.

Pod smradlavou podrážkou drtíte kočičí hlavy.

Jedna, dva, dvacetdva.

Už mě nemiluje a na cestě leží krabička s kondomy. Možná si říkáte, jak to spolu sakra souvisí. Nijak. Prostě tady ty kondomy leží. Červená krabička na šedém přebalu vydavatelství Argo. Muž, dítě a nákupní košík. Našla jsem ji až včera při stěhování. Chybí jen jeden a já vím proč. 

 

***

 

„Je mi malej,“ říká a zní to, jakoby dosud nenarazil na kondom, který by mu malej nebyl.

„Rožni,“ požádám ho, abych se ujistila, že si ho nenasazuje na nohu.

„Já to nechápu.“ Kroutí hlavou a potěšeně se usmívá.

„Ani já ne.“

„Chybí tak dva cenťáky.“

„Hm.“

„Možná spíš tři.“

To, že si centimentry spletl s milimetrama nijak nekomentuji. Beru ze stolu fix a na kondom mu velkými písmeny píšu EGO. On mi oznamuje že jsem blbá a jde si ho domů pořádně změřit.

 

***

 

Chvíli tu krabičku přetáčím v dlani. Nejradši bych ji hodila na hromadu těch krámů v nákupním košíku a odešla s bezejmenným hrdinou hledat moře. Možná, by se nám na té cestě hodily. Škoda je vyhodit. Škoda si je nechat. Škoda nad tím vůbec uvažovat.

Myslíš, že by v tom jezeře mohly být ryby?

Ne. Nic v tom jezeře není.

Nic, jen poslední naštvaná smska:

TAK SI TO UDĚLEJ SAMA!

 

***

 

Sehnu se ke spodní poličce a hledám svůj vibrátor. Někde tady je. Franny a Zooye a Seymour a Holden a Teddy a spousta banánových rybiček a mezi nimi plave nahá slečna, co má nad hlavou nápis IN CASE OF EMERGENCY. Schovala jsem ho sem, když přijela na návštěvu moje matka.

Ahoj mami.

Jo, mám se dobře.

Ne, nikoho nemám.

To víš, že svatba bude.

I vnoučata budou. 

Všechno bude.

Vydrž.

 

***

 

„Vydrž,“ poprosil mě a odjel koupit do sexshopu lubrikační gel.

„Jaký?“ zeptala se prodavačka a vyjmenovala tak osmačtyřicet druhů.

„Anální.“

„A příchuť?“

„Cože?“

„Zelený čaj, broskev, malina, meruňka, máta..“

„Mátu ne!“

 

***

 

Ten broskvový gel najdu na životopise o Kafkovi. Tváří se, že je mu to jedno.

Měla bych se tvářit stejně.

Slíbila jsem si, že se odstěhuju bez nostalgie. Že to všechno jen naházím do krabic, udusím vzpomínky v igelitových pytlech na odpadky a půjdu.

Provedu přesun.

To nemůže být těžké.

Když nedodržíte malé sliby, nedodržíte ani ty velké.

 

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama